úterý 28. října 2014

Střecha

Kočka na plechové střeše. Teda ne na rozpálené. Spíš kapku ledové :-) Ale je tam. Sousedův Tobin má odtamtud nádherný výhled nejen na obě zahrady ale hlavně na stromy a ptáčky na nich.





Narozeninové ráno

Jupííí.
Dneska mám narozeniny.
Budík jsem natáhla na půl druhou ráno a poblahopřála jsem si k narození. Byl to zvláštní a hezký pocit - oslavila jsem narozeniny ve chvíli kdy jsem poprvé vykoukla na svět :-)
A ráno jsem si taky užila.
Už v sedm volala mamka z ranní procházky s naším Ferdou a říkala jak je ráda, že jí už 40 let (ano, dnes je to přesně 40) rozveseluji život :-)
Pak jsem si uvařila svůj první hrnek čaje a zalezla zpátky do mé báječné postele, zavrtala se do peřin a vrhla se na nové časopisy.
Kdo jste se rád probíral časopisem o bydlení Marianne Bydlení a poslední rok jste si říkali, že to nějak není ono a nebo jste si, stejně jako já, neprodloužili předplatné a časopis přestali kupovat, tak vězte, že to byl pocit správný. Celé zdravé jádro kolem šéfredaktorky Pavlíny Blahotové odešlo, založili vlastní vydavatelství a vydávají dva nové časopisy - Nové proměny bydlení a Krásný venkov.
Takže pokud se zase chcete ponořit do prima čtení, nápaditých proměn a vychytávek, tak šup do trafiky, uvařit kafíčko nebo čajík a hurá na ně :-)




Od Báry jsem dostala malou ale nádhernou a poetickou knížku Muž který sázel stromy. Mám tenhle příběh moc ráda a tahle miniaturní knížečka je kouzelná. Navíc v ní je překrásné věnování. Nevím, jak se to Barunce povedlo, ale to věnování je přímo od ilustrátora knížky, Pavla Čecha.
Barunko děkuji :-)



neděle 26. října 2014

Zvonkohra


Úžasná atrakce, kterou jsem ještě nikdy neviděla.
Prostě přijelo velký auto, chlapi odstrojili plachtu a vykouklo na nás 56 zvonů, zvonků a zvonečků.
Chvilku ladili a pak přiběhla droboučká dívčina a ona to byla zvonkoherečka u Chicaga.
A hrála úžasně.
Uši nás teda ze začátku brněly všechny a slabé povahy i odešly, ale stálo to za to.
Tady je pár fotek a až zjistím jak sem nahraju zvuk z diktafonu z telefonu, tak přidám i audio - ukázku :-)











neděle 12. října 2014

Tmavý poklad



Nedávno přijeli na návštěvu Petra s Matýskem a tak mi vyrobili večeři.
Zeleninový salát, pečivo a naprosto vynikající pomazánku z avokáda.
Recepty z avokáda jsem si občas četla, ale vždycky jsem se ho tak nějak "bála". A když jsem v jedné povídce četla o tom jak si dáma rozpůlila avokádo, vyloupla pecku a do důlku nalila sojovou omáčku a to pak lžičkou jedla, řekla jsem si "blééé".
A pak se přihrnou Peťula a Matýsek, na stůl šoupnou zelenou pomazánku a prý "bašti".
Tak jsem opatrně omočila špičku jazyka, polkla a .......
....... to byla baštaaaaaaaaaaaaaaaa !!!!!!!!!!!
Mňam!
Tak jsem si včera koupila avokádo sama a dneska k večeři byla pomazánka. Avokádo, sůl. pepř, česnek a dvě lžíce pomazánkového másla. Ještě jsem ji vylepšila trochou sojové omáčky.
Výborný! Rozhodně doporučuji.
Jo a taky jsem zkusila kousky avokáda namáčet v sojové omáčce - fakt fantazie!

pátek 3. října 2014


" Usiluješ - li stále o větší
 úspěch, výkon, kontrolu,
 dokonalost a efektivnost,
 přeceňuješ jejich význam -
- stejně jako své vlastní lidské schopnosti.
 Jsi velký tím, kdo jsi,
ne tím, co dokážeš. "

Děkuji Linusi Mundymu za tato slova, která se snažím často opakovat. Zvlášť pak před a hlavně po rozhovoru s lidmi, kteří se mi snaží vnutit, že jsem neschopná.
Nejsem!!!!
To, že někdo o nás něco tvrdí ještě neznamená, že to je pravda.
Je to jen  úhel jejich pohledu.
A co mě na tom nejvíc štve?
Já!!!
To, že jsem schopná o tom přemýšlet až moc a začít si říkat, že by třeba mohli mít kus pravdy.
Jak by ji mohli mít lidé, kteří se neumí slušně chovat, mluví jako hulvát a ostatní  jsou pro ně jen póvl.
A možná to zdání neschopnosti jen pramení z toho, že dotyční svým jednáním člověku berou veškerou chuť snažit se a dělat něco navíc.
Přesto se zlobím sama na sebe, že nejsem schopná se nad to povznést nebo udělat radikální řez.