Ráno po dešti

Celou noc lilo jako z konve a déšť bubnoval do okapu svoji ukolébavku. Spalo se báječně, i když byl právě úplněk. A ráno, v šest hodin, jsem si navlékla holinky a vyrazili jsme s Ferdou na raní venčení. V tuhle dobu, a pak ještě pozdě večer, je příroda nejhezčí. Nejspíš je to odměna za to, že je jeden ochoten vyhrabat se zpod teplé peřiny a opustit důlek v polštáři a jít se divit a kochat ven.
Tak tady je pár kochacích fotek :-)

Došli jsme k Vltavě. A řeka čarovala ...

Ferda tam opravdu byl ...

Packu na to

A pak už cesta vedla do města ...

Doma už nás vyhlížel Kuba. Asi chtěl snídani.