středa 6. dubna 2016
Prosecký poklad
Je to jako zázrak.
Proderete se proseckýma panelákama a cestičkou kolem obřího jasanu - strážce vejdete.
A pak jen žasnete.
Prosecké skály.
Lesík.
Koberce modřenců, fialek a dokonce bílých fialek.
Zpívající ptáci.
Kvetoucí trnky.
Jiný časoprostor.
Zpomalení, vůně, zvuky, klid a pokoj v duši.
Proderete se proseckýma panelákama a cestičkou kolem obřího jasanu - strážce vejdete.
A pak jen žasnete.
Prosecké skály.
Lesík.
Koberce modřenců, fialek a dokonce bílých fialek.
Zpívající ptáci.
Kvetoucí trnky.
Jiný časoprostor.
Zpomalení, vůně, zvuky, klid a pokoj v duši.
neděle 3. dubna 2016
pondělí 21. března 2016
Pražanda
A tak jsem se přestěhovala.
Během necelého roku už podruhé, ale doufám, že se zase několik let stěhovat nebudu.
Nevím, jestli to je věkem (mým), ale to harcování je pro mě čím dál náročnější. Jak fyzicky, tak psychicky.
Ale teď už je vše odžito, uklidněno a uklizeno a i hořká pachuť ze dnů předcházejících už vymizela.
A je ze mě "pražanda" :-)
Hezký kout, i když panelákový, na okraji Prahy. Na metro kousek a do přírody co by kamenem dohodil :-) A trasy pro kolo taky blízko, jupí.
A ač je to k nevíře, skály pod barákem. A dokonce koně pasoucí se hned vedle městského silničního okruhu - prostě Praha.
Podnikám výzkumné toulky po okolí a zatím to fakt stojí za to.
Protože bydlím hned vedle sídliště Prosek, začala jsem s průzkumem tam. Když se člověk provleče všema těma panelákama, najednou se před ním zjeví pár domků původní zástavby s kostelíkem Sv. Václava, zvoničkou a malým hřbitůvkem v zarostlé zahradě. Je to jako zázrak.
Starý Prosek.
S úžasně klidnou a poetickou atmosférou staré Prahy. Pro mě, staromila, pohlazení po duši :-)
Během necelého roku už podruhé, ale doufám, že se zase několik let stěhovat nebudu.
Nevím, jestli to je věkem (mým), ale to harcování je pro mě čím dál náročnější. Jak fyzicky, tak psychicky.
Ale teď už je vše odžito, uklidněno a uklizeno a i hořká pachuť ze dnů předcházejících už vymizela.
A je ze mě "pražanda" :-)
Hezký kout, i když panelákový, na okraji Prahy. Na metro kousek a do přírody co by kamenem dohodil :-) A trasy pro kolo taky blízko, jupí.
A ač je to k nevíře, skály pod barákem. A dokonce koně pasoucí se hned vedle městského silničního okruhu - prostě Praha.
Podnikám výzkumné toulky po okolí a zatím to fakt stojí za to.
Protože bydlím hned vedle sídliště Prosek, začala jsem s průzkumem tam. Když se člověk provleče všema těma panelákama, najednou se před ním zjeví pár domků původní zástavby s kostelíkem Sv. Václava, zvoničkou a malým hřbitůvkem v zarostlé zahradě. Je to jako zázrak.
Starý Prosek.
S úžasně klidnou a poetickou atmosférou staré Prahy. Pro mě, staromila, pohlazení po duši :-)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)